Mají 30 denní výzvy smysl?

Jen se přiznejte. Kolik takových 30 denních výzev máte za sebou? 🙂 Teď mám na mysli hlavně ty cvičící a jídelníčkové.

Já jich také pár absolvovala a něco vám o nich povím.

Naplno jsem jim propadla někdy v roce 2013, kdy jsem narazila na blog Kristiny Čechové. Inspirovala jsem se od ní a začala jsem také cvičit podle Jillian Michaels.

Byla jsem nadšená! Cvičení se brzy stalo pevnou součástí mého života, cítila jsem rychlý nárůst kondice a postava se mi měnila před očima. Jen jsem se často cítila unavenější, než bych potřebovala. Někdy mě svaly bolely tak, že jsem stěží chodila…

Ale říkala jsem si: „Jak to ta Kristina dělá? Jak to, že zvládá takhle náročné tréninky i s malým dítětem. Jak zvládá sledovat všechny ty vychytávky fitness stravy? Jak to, že má mnohem lepší výsledky než já?“

Nedávno jsem na Kristinu opět narazila a na všechny tyhle otázky po pár letech našla odpověď v jejím článku O čem se nemluví: odvrácená strana fitness – vyčerpanost, úzkosti, ‚umění‘ nežít (tady). Kristina v otevřené zpovědi na svém blogu přiznala, že jela na dřeň. Že úsilí, které věnovala cvičení a jídlu, nebylo zdravé. Nazvala to dokonce „intoxikací fitness stylem“. Byla cvičením a zdravou stravou posedlá natolik, že přestala normálně žít. Byla duchem mimo a její malá dcerka se nepříjemně zranila. Začal se jí rozpadat vztah…

A já ji kdysi obdivovala a říkala si, že jsem slaboch, když nestíhám tolik, co ona… Měla dokonalé tělo, usměvavé fotky, ale šťastná nebyla.

Nebojte se, příběh má happy end. Kristina svoji rovnováhu našla. Jídlo a cvičení nehrotí. Je zamilovaná a dělá práci, která ji baví.

Tak mě napadá, že si často potřebujeme „nabít pusu“, abychom pochopily, co je skutečně důležité a jak být šťastná ve svém těle. Výzvy někdy bereme až moc vážně. Přitom můžeme postupovat s rozumem.

Výzvy umí demotivovat

Vzpomínám si na jednu z prvních 30 denních stravovacích výzev, kterou jsem zkoušela. Americkou dietu. Nebylo mi ani 17 let, když jsem pečlivě krájela jablko na malé kostičky. Skončila jsem asi devátý den, kdy už se mi při pohledu na jedno uvařené vejce zvedl žaludek a moje hlava, která si zachovala zbytek rozumu, řekla jasné „Ne!“. Nabyla jsem mylného dojmu, že buď budu držet dietu, nebo budu tlustá. Nesmysl. Spokojenost s vlastní postavou začíná v naší hlavě.

Možná jste na podzim na mojí stránce zaregistrovaly 30 denní meditační výzvu. Snažila jsem se 5 minut denně meditovat. Zrovna jsem měla období, kdy jsem těžko hledala i těch 5 minut klidu. Ale pokud chceme, čas si vždy najdeme… Uvědomila jsem si, že nejsem připravená meditovat každý den a rozhodla se, že na to nebudu tlačit. Být vystresovaná z meditace přece nedává smysl. Medituju vždy po cvičení jógy a každý den se snažím několikrát na chvíli zastavit, vypnout hlavu a jen tak být. Tahle varianta je pro mě osvěžující.

Když víte, kde je realita…

Poté, co jsem absolvovala kurz osobní trenérky, se mi cvičící výzvy začaly vyloženě protivit. Udržet se 5 minut v prknu přinese leda tak bolesti páteře, ale jestli něco nepřinese, tak krásné funkční břicho. „Proboha, proč takové zátěže? Takový trénink začátečníka doslova odrovná,“ říkala jsem si, když jsem sledovala videa dalších výzev.

Mají výzvy smysl?

Teď 30 denní výzvy nevypadají moc lákavě, že? Alespoň podané z tohoto úhlu pohledu. Věci ale nejsou jen černé a bílé. Proto i výzvy mají světlé stránky. Tak jako ty, které mi v roce 2013 pomohly začít cvičit. Jen bych zpětně snížila intenzitu zátěže a rozhodně bych zařadila den odpočinku nejdéle po třech dnech cvičení. Cvičit 30 dní vkuse je nesmysl!

Výzvy fungují, když…

Výzvy fungují, protože pomáhají vytvořit nové návyky. To je bezesporu obrovská přidaná hodnota výzev. Má to ale háček. Aby výzvy fungovaly, musíte nový návyk opravdu chtít. Nestačí chtít ho na 30 dní, ale napořád. Z krátkodobých akcí nezískáte trvalé výsledky.

Počítejte také s tím, že se nový návyk nemusí vytvořit hned po měsíci. Čím těžší změnu absolvujete, tím déle vám budování návyku bude trvat.
Chcete důkaz? Vzpomeňte si, když jste nastoupila do nové práce. Zřejmě vám trvalo déle než měsíc, než jste si na nové prostředí zvykla. A když jste si koupila nový telefon, určitě jste nepotřebovala 30 dní, abyste ho ovládala bez námahy.

Budování návyku není o počtu dnů. Je o tom, jestli skutečně chcete něco změnit a budete vytrvalá.

Co tím vším chci říct? Stačí mi jedna věta

Výzvy jsou skvělé, pokud vás vedou k budování žádoucího návyku, ale neničí.

Respektujte limity svého těla.

Hranice mezi pokrokem a sebedestrukcí je velmi tenká.
Dlouhodobé výsledky získáte jen dlouhodobou akcí. Pokud vás ale krátkodobá výzva nakopne, činnost vás bude bavit a budete vytrvalé, pak věřte, že má smysl a ke svému vytouženému výsledku dojdete.

Dokonce stačí dělat malé změny, když jste vytrvalé

Přes léto jsem na Facebooku zveřejňovala každý týden malou výzvu. Inspirujte se a vytvořte si svoje malé, třeba i každodenní výzvy.

S rozumem a radostí do dalších výzev, nejen těch 30 denních.
Lucka

Vaše postava je ve vaší mysli

Toužíte po návodu, který vám pomůže získat vysněnou postavu?

Máte pocit, že nemáte dost pevnou vůli, abyste opravdu zhubla?

Bojujete se sladkým, netrpělivostí, pochybností nebo hladem?

→ V e-booku najdete vysvětlení i návod.

Do Valentýna navíc video kurz zdarma.

Více informací

 

"Pomáhám ženám, aby byly šťastné ve svých tělech. Jsem koučka a poradkyně vyznávající celostním přístup mysl-tělo." Více o mně v příběhu tady.

Nabízím individuální konzultace a koučování. Více o konzultacích tady.

Jsem autorkou e-booku "Sedmero záškodníků na cestě k vysněné postavě", který vede ženy k překonávání nesnází při hubnutí. Více o e-booku tady.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Zjistěte, které kroky vás dovedou k vysněné postavě.

  • Nejčtenější články
  • Kategorie
  • Jsem i na Facebooku